Mimo naše fyzické tělo má každý člověk také těla energická. Stejně jako to fyzické si i energické tělo nese spoustu jizev a šrámů způsobených nejrůznějšími těžkými situacemi, krizemi a nezvládnutými tématy v životě. Ať už jde o zlomené srdce, pocit že nezapadám do kolektivu, nebo trauma z útlého dětství. Každý takovýto problém, nebo trauma, je napojený na jedno energetické centrum (čakru), ze kterého odebírá energii a narušuje jeho funkci. Tato energie nám pak samozřejmě chybí a pokud je ji nám tímto způsobem odebráno příliš, začne ovlivňovat i naše fyzické tělo a my můžeme i onemocnět.

Navíc ze zákona rezonance a přitažlivosti se nám pak takzvaně lepí smůla na paty. Dokud totiž vyzařujeme, nebo vibrujeme na úrovni našich zranění, přesně podobné situace si pak přivádíme do života a jsme s nimi konfrontováni. Může se tak vytvářit bludný kruh nešťastných a nepříjemných událostí, které jsou si nápaditě podobné a my nemáme tušení jak z nich ven.

Někdy také dochází k tomu, že nás ovlivňuje cizí energie, která k nám tak úplně nepatří a je ji potřeba extrahovat. Většinou takovéto pokusy odrazí naše ochranné vrstvy, ale pokud se jednou dostane skrz naši obranu, energetický systém nemá žádný způsob, jak se s touto energií samostatně vypořádat. Tyto energie dělíme na dva druhy.

• První z nich je hutná krystalická energie. Jistě znáte větu: „Bodnul mu dýku do zad.“ Která se velmi výstižně používá při popisu zrady. Tato fráze není daleko od pravdy, protože takovýto předmět můžeme mít zabodnutý v našem energetickém těle. Tento předmět přesně odpovídá druhu zranění a situaci v jaké k nám proniknul. Dokud není vytažen ovlivňuje nejrůznější aspekty života od fyzického zdraví, fantomových bolestí, či pohybových komplikací, po schopnost cítit a žít život na plno, nebo blokují i schopnost navázat vztah. Někdy tyto předměty krystalizují i z dlouhodobě přetrvávajících problémů a přesvědčení, nebo si je neseme i z minulých životů.

• Druhou možností je živoucí parazitická energie pohybující se v našem systému. Velmi často se k nám takto připojují naši blízcí zemřelí. Pokud je nejsme ochotni propustit z našeho života, nebo z nějakého důvodu nedokáží odejít sami, vyhledávají své blízké pro pomoc. Podaří-li se jim připojit do našeho energetického systému, začnou u nás působit jako paraziti živící se naší energií. Taktéž se připojují na náš nervový systém a skrze nás realizují svůj nedokončený život.
  Ve výsledku se pak u nás samotných mohou začít projevovat stejné nemoci, závislosti i chování našich mrtvých blízkých. Nejsme tak schopni žít svůj vlastní život, ale žijeme život i této přidružené entity. Ne vždy se jedná jen o duše našich blízkých, někdy se takto může projevovat i nějaký náš minulý nedouzavřený život, nebo téma.